Principy vytápění

linka

Otevřený teplovzdušný systém

Teplovzdušné vytápění je založeno na principu tepelného výměníku, který si ve spodní části nasávacím otvorem nasává chladný vzduch z okolí. Na stěnách tohoto výměníku se ohřívá na teplotu až 300 °C a v horní části topidla vystupuje již ohřátý výdechovou mřížkou zpět do okolí. Tento horký vzduch může být rozváděn i do dalších prostor v domě či bytě pomocí teplovzdušných rozvodů.

Studený a teplý vzduch ve vytápěných místnostech neustále cirkuluje. Bohužel cirkulující vzduch s sebou nese i částečky prachu a dalších nečistot, které jsou ve výměníku přepalovány. Tyto přepálené prachové částice se tak ve formě prachu víří vzduchem a poté se usazují na různých nepřístupných místech. Tyto částice se také usazují na našem těle a vdechujeme je!

Přepálené prachové částice jsou karcinogenní. Jejich vdechování dráždí dýchací cesty a způsobuje tak větší náchylnost k respiračním chorobám o jsou nebezpečné i pro alergiky. Výrazný rozdíl teplot u podlahy a stropu takto vytápěných místností, který je způsobený právě konvekcí, tedy zrychleným prouděním teplého vzduchu vzhůru, v neposlední řadě i tak trochu mate náš organismus. Tělo jakoby neví, na jakou teplotu má reagovat. Proto je nám zima na nohy a na ruce, ale hoří nám uši a obličej.

Kromě toho je konvekční teplo velice kolísavé. Při přiložení paliva do topidla se v topeništi rozhoří oheň a tak je teplota na výměníku vyšší, při dohořívání paliva pak teplota prudce klesá. Teplovzdušné vytápění je tak díky svým parametrům nevhodné do trvale obydlených místností.

Podíl sálavého tepla ku teplu konvekčnímu je v tomto případě 20% / 80%.

Uzavřený teplovzdušný systém

Sálavé teplo je část elektromagnetického vlnění, které se šíří v kulových sférách rovnoměrně, tedy všemi směry od zdroje. Toto vlnění neprohřívá vzduch, ale ohřívá přímo předměty nacházející se v dráze šířícího se vlnění. Od teplých předmětů je následně ohříván i vzduch, který ale díky menším teplotám necirkuluje v místnostech s takovou rychlostí jako u teplovzdušných systémů. Sálavé teplo je jediné přirozené teplo na této planetě. Známe jej od Slunce.

Sálavé systémy pracují s velkými teplosměnnými plochami, které mají poměrně nízkou teplotu - 30 - 60° C. Díky této nízké teplotě nedochází u nich k přepalování prachových částic ani k veliké vzdušné konvekci a tím tedy ani k víření prachu. Tyto plochy tak nejsou v obytných prostorách zdrojem nebezpečí, ale spíše naopak, stávají se příjemným místem, okolo kterého se točí rodinný život v domě. Rovnoměrný přísun tepla tak přispívá k optimalizaci tepelné pohody. Topidla se sálavými plochami jsou navíc koncipována většinou akumulačním způsobem, takže i po vyhasnutí je možné naakumulovanou energii ještě nějakou dobu využívat.

Tento druh tepla je také mnohem zdravější, neboť pracuje s daleko nižšími teplotami, které ale i přesto zajišťují optimální pocit tepelné pohody v místnosti.

U těchto systémů se pracuje hlavně s keramickým materiálem a tudíž zde vzniká kumulace energie, která Vám umožňuje zvýšit i komfort topení - přikládání do ohně, které se dá omezit na pouhých 1x - 2x denně.

Sálavé akumulační vytápění je vhodné právě pro trvale obydlené prostory.

Podíl sálavého tepla ku teplu konvekčnímu je v tomto případě 80% / 20%.